Zkušenosti rodičů II

Do lesní školky jsme začali vodit našeho syna, když mu bylo dva a půl roku. V tomto věku bylo znát, že mu dělá radost být s dalšími dětmi a nestačí mu jen nepravidelné kontakty někde na hřišti, nebo v herně. Domluvili jsme se, že zkusíme jeden den v týdnu, konkrétně čtvrtek. Začali jsme s docházkou v září a bylo vidět, že se to Matyášovi dost líbí. Při předávání ve školce neplakal, velice rychle se zapojil do hry s ostatními dětmi. Byli jsme velice spokojeni s individuálním přístupem k našemu synovi – vzhledem k jeho věku ještě není úplně samostatný (například v osobní hygieně), taky jeho řeč ještě není úplně jednoznačně srozumitelná. Bylo pro nás důležité, že pracovníci ve školce byli vždy ochotní se domluvit, přizpůsobit jeho potřebám a také nám dát zpětnou vazbu, jak se který den Matyášovi dařilo. Od začátku jsme se účastnili „třídních schůzek“, dostávali jsme pravidelné informace, co se děje a  co se chystá, měli jsme možnost se zapojit.

Především jsme však spokojení s tím, že většina aktivit probíhá venku, děti jsou na čerstvém vzduchu, v pohybu (neperou se o hračky,,). Matyáš byl téměř od začátku schopen nám stručně popsat výlety, které se školkou podnikali (například, že byli u rybníka a byl tam most a slyšeli žáby atd.). Největší radost má ovšem, když naprší a může s ostatními kamarády běhat loužemi. My rodiče zase máme radost, že děti mají možnost se podílet na chodu školky (například jdou sbírat dřevo, aby si mohli zatopit, nebo sbírají šípky na čaj). Další přidanou hodnotou je pro nás to, že dětská skupina je sice stálá, ale není věkově homogenní, takže Matyáš má možnost mít stejně staré, ale i téměř předškolní kamarády.

Kateřina Dobrozemská, Olomouc, 8.1.2014

Jsou děti z lesních školek více imunní vůči nemocem?

S blížící se zimou je třeba počítat i s určitými nemocemi. A to obzvláště u malých dětí. Je zřejmé, že dětské bacily jsou mnohem agresivnější než ty u dospělých, a tak se např. i mírné nachlazení může šířit velmi rychle. V lesních školkách jsou však děti mnohem více vůči takovým epidemiím odolnější. Ovšem, je třeba počítat s velmi kvalitním vybavením, oblečením počínaje a např. termolahvemi konče.

Z dosavadních průzkumů (LMŠ Semínko, 2012) bylo zjištěno, že „v důsledku menšího počtu dětí ve skupině a stálého pobytu na čerstvém vzduchu, a tím i postupné adaptace na větší rozpětí teplot a přirozeného posilování obranyschopnosti dětského organismu, je u dětí v lesních školkách menší nemocnost.“

To dokládá i zkušenost paní Staroštíkové, maminky 3letého Jakuba, z LDK Bažinka, která to potvrzuje: „I přes to, že byl syn několik dnů s dětmi v lesní školce celé dny i v dešti (dokonale vybaven gumáky a pláštěnkou), nebyl vůbec nemocný, ba naopak je silnější, lépe jí, je samostatnější a hlavně je upřímně i dětsky spokojený.“

Koncept lesních školek chválí i odborníci:  „Pokud jsou děti co nejvíce na čerstvém vzduchu a mají co nejvíce pohybu, je to z hlediska pediatra určitě přínosné,“ říká pardubická dětská lékařka Jana Ptáčková. Taktéž jsou známy i výsledky různých výzkumů, podle kterých je pro astmatiky i alergiky jednoznačně lepší pobývat venku. Je to dáno i tím, že takovýto životní styl je pro dítě přirozenější, a tím pádem i vhodnější.

článek vyšel v prosinci v Horeckém zpravodaji

Ludvík Kalibán

Rozvišť, o.s.

 

 

Pro dobrou věc se dá dělat i v neděli

Letošní babí léto vrcholilo nedělí, kdy se v zázemí maringotky Lesního dětského klubu Bažinka v Horce nad Moravou sešli dobrovolníci všech věkových kategorií a mohlo se tak začít vypomáhat na budování jejího okolí. Díky skvělé organizaci a přípravě celé akce se mohla dát do pohybu řada nových a potřebných věcí. A co že se to tedy během toho jednoho dne stihlo všechno udělat?

Kromě natírání židliček olejovoskem, štípání dřeva, sázení keřů, potřebné k celkovému vybudování přístupové cesty ke vchodu do maringotky, se také uplétaly rošty z vrbového proutí k jejímu obložení, natíraly a umísťovaly se okenice a stihl se i dokonce vyrobit kompost, taktéž z vrbového proutí. Mimo to se i připravovaly velmi chutné a zdravé pokrmy, které všem dodaly potřebnou energii. Den se zjevně líbil i dětem, kteří také vypomáhaly svým rodičům, když si zrovna nehrály v blízkém okolí, které většina z nich díky LDK Bažinka dobře zná.

Akce konaná v rámci projektu 72 hodin – „Ruku na to“ se skutečně vyvedla a nezbývá než poděkovat všem těm, kteří se do ní jakkoliv zapojili.

https://scontent-b-cdg.xx.fbcdn.net/hphotos-frc1/994924_605748572815886_1225316414_n.jpgDalší foto na www.facebook.cz/rozvist.

Ludvík Kalibán
Psáno pro týdeník 5+2.